Slepý se narodil na svatého Jana
Ušlapán u bran vlastního města
Za svítání na kraji lesa potkal Boha
Potměšilý byl a vedl ho přes lávku k vozu

Do vlhkého prosvětleného lesa padaly hvězdy
Tma mu z radosti uvila korunu z divokých růží
Jen olovo z vlasů mu nesmyla voda z potoka
Kovoví motýli se motali kolem posledních rozsvícených luceren

Na třech místech olovo zatěžuje šedé nebe
Déšť olovnic doráží na krajinu
Před ním vůz řítící se do propasti
Za ním uzamčená brána

V něm za ním před ním peklo:
Zastavit Obrátit Jít Skočit Zemřít Žít Spát!!!
Ale olovo ve vlasech ho tíží a táhne úplně jinam
Kam on nikdy nechtěl

Svatý Jan táhne vůz sena do potoka
Má vlasy a seno z olova
Ušlapán u bran vlastní zahrady
U kamenné zdi...